Plachtařský odbor

Jak bylo zmíněno, od školních kluzaků ŠK-38 se přešlo na výcvik na dvojsedadlových větroních. Nejprve na větroních VT-109 Pionýr a VT-130 Kmotr. Tyto větroně byly na začátku 6O.let nahrazeny celokovovými větroni L-13 Blaník. Tyto školní větroně zajišťovaly výcvik nejen u nas, ale i v bývalem SSSR, kam byly vyvezeny stovky těchto kluzáků. Tento větroň se však proslavil i na americkém kontinentě a to jak v severním, tak jižním. V současnosti byla konstrukce tohoto kluzáku modernizována na základě poznatků z výcviku a v současnosti je vyráběn následovník označený L-23 Super Blaník.
Náš aeroklub má dva větroně L-13 Blaník, na kterých je prováděn tzv. základní výcvik a také výcvik pokračovací, který je ukončen pilotní zkouškou a adept získá pilotní průkaz. Předtím však musí splnit podminky tzv. "stříbrného C" - což představuje převýšení 1000m, uletět pětihodinovku - tzn. zůstat ve vzduchu nejméně 5 hodin v termických podmínkách a uletět vzdálenost nejméně 5O km. Pak přejde z pokračovacího výcviku do sportovního a může létat přeletove disciplíny v termických podmínkách. Do té doby totiž létal, kromě letu na vzdálenost 50 km, jen v okolí letiště.

Dále mají piloti možnost létat na výkonných větroních VSO-10 Gradient, ASW 15B a máme i veterána VT-116 Orlík, který byl renovován za pomocí přátel z SRN z Aeroklubu Goppingen. Létají se disciplíny na vzdálenost 100, 150, 200, 300, 400, 500, 750 a 1000 km. Vzdálenost 1000 km nebyla však v naší republice dosud překonána.

Plachtařský odbor každoročně pořáda letní soustředění, vetšinou společně s AK Goppingen, jehož členové si každoročně přijíždějí v letních měsících zalétat do ČR. V květnu naopak členové AK Ústi nad Orlicí jezdí létat do Goppingenu.

Plachtařský odbor se může pochlubit mnoha sportovními úspěchy. V roce 1986 se stal Ivan Novák vitězem juniorských závodů "Poharu Železných hor", který se konal v Podhořanech. Od tohoto roku ustečtí plachtaři nechyběli na žádných závodech. Ivan Novák v krajských závodech v roce 1988 obsadil 3. misto. V roce 1989 pak vstupuje do boju nová generace. Zejména Jiří Tnka, který se účastní svých prvních závodů na juniorkách v Podhořanech obsazuje 5. místo. Je mu v té době 17 let a plachtařský výcvik zahájil v roce 1987. V roce 199O postupuje na krajské závody, které se létají ve Vysokém Mýtě,a v silné konkurenci obsazuje 9.místo. V roce 1991 léta již na plachtařském mistrovství republiky, kde končí na 22. mistě, tj. ve středu závodniků. V roce 1992 zvítězil na tzv. regionálních plachtařských závodech. To mu pomohlo se nominovat do širšího reprezentačního družstva. V roce 1993 se mu nedaří, na regionálních závodech končí na konci výsledkové listiny. Vše si však vynahrazuje v roce 1994, kdy se účastní Plachtařského mistrovství juniorů ČR a suveréně vyhrává. V tomto roce se vydává i na nelehkou cestu závodníka Martin Kočí, který v Poháru Železných hor končí na pěkném 2. místě. V následujícím roce roce se Jirka Trnka účastní prvních mezinárodnich závodů - ME juniorů v polském Leszne. Bohužel se mu zde nedaří a končí až na 2O. mistě z 23 závodniků. Léta ovšem společně s Martinem Kočím na mistrovství juniorů ČR v Křižanově, kde končí na pěkném 2. místě.

Závodníci pokračují i v roce 1997. Jiří a Vašek Trnkovi a Ivan Novák se účastní PMR 1997 v Jihlavě. Nejúspěšnější je opět Jirka Trnka, který končí na 4. místě, když před ním se umístili pouze členové reprezentace. Na těchto závodech si prožil zklamání Ivan Novák, který skončil ke konci druhé poloviny závodního pole a nevybojoval si ani postup na příští ročník. Vašek Trnka si tento postup vybojoval. Dašlím závodníkem byl Martin Kočí, který se v Šumperku účastnil PMR juniorů. Bohužel tyto závody nebylyl dokončeny pro známé záplavy ze začátku léta. Po dvou disciplinách byl Martin druhý. Na regionálních závodech v Jaroměři létala Dana Nováková, kde spolupracovala s Lenkou Šťovíčkovou a vylétala si postup na PMR 1998, které má být opět v Jaroměři. Vrhcolem sezóny 1997 byla účast Jirky Trnky ve standartní a Martina Kočího v klubové třídě na PME juniorů v německém Musbachu. Jirka zde zalétal velmi pěkně a skončil na 8. místě.

L-13 Blaník-dvousedadlovy školní kluzák
rozpěti 16,2 m
délka 8,4 m
hmotnost 307 kg
vzletová hmotnost 500 kg
klouzavost 28,0
max. rychlost 253 km/h
min. rychlost 55 km/h

L-13SW Vivat - motorizovaný větroň
rozpětíeti 17,Om
délka 8,5 m
hmotnost 570 kg
vzletová hmostnost 670 kg
motor Walter Mikron III
max. rychlost 205 km/h
min. rychlost 65 km/h